Hurikán Charley

Srpen 2004, Fort Myers Florida

Na Floridě jsem prožil devět let a obvykle první otázka, na kterou se lidi ptají se týká hurikánů. Samozřejmě tady jsou hurikány. Je to tropická oblast ležící v aktivní oblasti, kudy hurikány procházejí. Není to ale tak strašné, jak to vypadá v televizi. Tam už uvidíte jen zkázu a zbořené domečky.

Oblast jihozápadní Floridy je na tom co se hurikánů týče velmi dobře. Poslední velký hurikán tudy prošel v roce 1960, hurikán Donna. Tenkrát oblast nebyla tak hustě osídlena, přesto je Donna na seznamu nejničivějších hurikánů v historii.

Dlouhých 44 let se hurikány SW Floridě vyhýbaly. První, který výjimku potvrdil, byl Hurikán Charley v srpnu 2004.

Byli jsme na něj připraveni. Byl pátek 13. srpna, nikdo ten den nepracoval, každý se snažil zabezpečit dům a zajistit nějaké zásoby. Na našem domku jsme spustili hurikánové rolety a čekali, co se bude dít. Vše jsme sledovali v přímém přenosu místní televize až do chvíle, kdy komentátor roztřeseným hlasem oznámil, že Charley náhle změnil směr a žene se přímo na Fort Myers a Cape Coral. Několik minut poté elektrárny odpojily elektřinu a nevěděli jsme nic.

Zato jsme s Janou viděli, jak se zvedá vítr s deštěm. Nic jiného totiž hurikán není, vítr s deštěm, akorát fouká docela dost a toho deště je taky dost. Palmy se ohýbaly pod náporem větru a dešťové kapky letěly snad vodorovně. Největší strach jsme měli, z toho, že stoupne voda v mořském kanále, který byl jen asi 10 metrů od našeho domu. Také tam kotvila naše loď, uvázal jsem ji na volno, ať má šanci v případě nenadálého přílivu. Náš dům stál jen čtyři metry nad mořskou hladinou, celá Florida je jen kousek nad mořem.

Chvílemi jsem natáčel události na kameru a nemohl jsem si nevšimnout kačera, který sám stál celou dobu proti větru na přístavišti. Byl to typ čínských kačen, měly tady celou kolonii, nikdo je nelovil. Vítr s ním potácel, ale on stál a stál. Možná chtěl něco dokázat ostatním kačerům, ale přežil celý hurikán, jen se kymácel ve větru. Zvláštní týpek.

Celé to divadlo trvalo asi dvě hodiny. Ze zpráv jsme se dozvěděli, že oko hurikánu prošlo jen asi tři kilometry od našeho domu. Ostrovy Sanibel a Captiva to schytaly naplno. Nedalo se tam projet a protože obyvatelé byli  v předstihu evakuováni, nyní vstup na ostrovy hlídala armáda. Další kdo to schytal byla města Punta Gorda a Port Charlotte severněji od místa, kde jsem bydleli.

Elektřina nešla ještě asi týden, což už bylo docela otravné, nejen kvůli klimatizace, ale také protože nešla lednička a pračka. Voda taky netekla, je závislá na elektřině. Na druhou stranu ve městě byla spousta popadaných stromů a sloupů elektrického vedení, takže se nebylo co divit.

Krásné však bylo, že si lidé hned po hurikánu pomáhali,  sousedé si vzájemně pomáhali odklízet popadané stromy a ve frontách na vodu a led se netlačili. Přírodní katastrofa je semkla dohromady.