Podzim 2001, Fort Myers Florida
Jednou jsem byl pozván svými německými přáteli strávit noc pod stany na ostrůvku Picnic Island, jen kousek od pobřeží. Vyjeli jsme na dvou lodích, přítel Juergen s rodinou a ještě jeho kamarád s rodinou. Mimo to jsme s sebou brali troje vodní skůtry, to abychom se tam příliš nenudili.
Na ostrůvek jsme dorazili kolem oběda, postavili jsme stany a rozdělali oheň. Náramně jsme si odpoledne užívali, chytali jsme ryby a manželky kuchtily něco k jídlu. jak se sklánělo k západu slunce, začalo přibývat komárů. Nastříkal jsem se tedy repelentem a byl pokoj, dál jsem se věnoval životu na ostrově. Pravda je, že jsem tam byl jediný česky mluvící účastník zájezdu. Ostatní byli německy mluvící a jen občas se mnou něco prohodili anglicky. To když bylo potřeba něco zásadního, jako například postavit stan nebo ukotvit loď.
Byl jsem na to zvyklý, že mezi sebou mluvili německy, bylo to logické. Na druhou stranu to byla moje lenost, že jsem se za celou dobu pobytu mezi Němci naučil jen pár slovíček německy. Budiž mi odpuštěno, že anglicky jsem se naučil perfektně.
Jak se schylovalo k večeru, všichni byli čím dál nervóznější a čím dál více se oháněli kolem sebe. Asi po hodině se mě Juergen zeptal, jestli mě nežerou komáři. Já na to že ne, že mám na sobě repelent. Málem se skácel na zem. Prý o tom tady celou dobu mluví, že všichni zapomněli repelent a pořád řešili co budou v noci dělat. Akorát to řešili německy, takže já vůbec neměl tušení. Když se všichni dozvěděli, že mám zázračný repelent, chtěli mě uškrtit.
Jednou jsem byl pozván svými německými přáteli strávit noc pod stany na ostrůvku Picnic Island, jen kousek od pobřeží. Vyjeli jsme na dvou lodích, přítel Juergen s rodinou a ještě jeho kamarád s rodinou. Mimo to jsme s sebou brali troje vodní skůtry, to abychom se tam příliš nenudili.
Na ostrůvek jsme dorazili kolem oběda, postavili jsme stany a rozdělali oheň. Náramně jsme si odpoledne užívali, chytali jsme ryby a manželky kuchtily něco k jídlu. jak se sklánělo k západu slunce, začalo přibývat komárů. Nastříkal jsem se tedy repelentem a byl pokoj, dál jsem se věnoval životu na ostrově. Pravda je, že jsem tam byl jediný česky mluvící účastník zájezdu. Ostatní byli německy mluvící a jen občas se mnou něco prohodili anglicky. To když bylo potřeba něco zásadního, jako například postavit stan nebo ukotvit loď.
Byl jsem na to zvyklý, že mezi sebou mluvili německy, bylo to logické. Na druhou stranu to byla moje lenost, že jsem se za celou dobu pobytu mezi Němci naučil jen pár slovíček německy. Budiž mi odpuštěno, že anglicky jsem se naučil perfektně.
Jak se schylovalo k večeru, všichni byli čím dál nervóznější a čím dál více se oháněli kolem sebe. Asi po hodině se mě Juergen zeptal, jestli mě nežerou komáři. Já na to že ne, že mám na sobě repelent. Málem se skácel na zem. Prý o tom tady celou dobu mluví, že všichni zapomněli repelent a pořád řešili co budou v noci dělat. Akorát to řešili německy, takže já vůbec neměl tušení. Když se všichni dozvěděli, že mám zázračný repelent, chtěli mě uškrtit.
